Jdi na obsah Jdi na menu
 


Náhoda, která mě svedla dohromady s korejštinou

25. 11. 2010

 

Letos tomu budou už tři roky, co se věnuji studiu korejštiny. Jistě si říkáte, že to zní trochu bláznivě, jaké asi může mít tady v České republice uplatnění člověk, zabývající se jazykem, kterým u nás skoro nikdo nemluví. Divili byste se, ale i v našem středoevropském prostředí se studium korejštiny stává stále populárnějším a čím dál větší počet lidí se o něj začíná zajímat.
Asijská kultura nás totiž ovlivňuje, ať chceme nebo ne. Tyto vlivy jsou čím dál patrnější nejen v oblasti módy, literatury, umění či techniky, ale odrážejí se právě také v jazyce. Nejen mladým lidem se zdají zaběhlé jazyky, jako je například angličtina nebo němčina fádní, chtějí vyzkoušet něco nového, a tak sahají po jazycích daleko exotičtějších a z jejich pohledu zajímavějších.
V rámci prolínání různých kultur rozhodně není na škodu se od jiné, nám ne zas až tak blízké, kultury nechat inspirovat. A existuje snad něco, co by o určitém společenství vypovídalo více, než jeho jazyk? Myslím si, že asijské jazyky, ať jsou třeba sebevíc složité, dokážou moderního člověka velmi obohatit, a kdo ví, možná v budoucnu nastane doba, kdy bude jejich znalost patřit k všeobecné vzdělanosti, jako je tomu v dnes v případě angličtiny a jiných, v mezinárodní komunikaci používaných a uznávaných, jazyků.
Já konkrétně jsem se ke studiu korejštiny dostala pomocí takové menší náhody. Když jsem nastupovala na vysokou školu, bylo nutné, abych prošla rozřazovacími testy, na základě kterých jsme měli být rozděleni do skupin na hodiny angličtiny podle úrovně, které naše jazykové dovednosti dosahují. Měla jsem vcelku štěstí, dostala jsem se do té nejlepší skupiny, kde nás bylo celkem asi patnáct a navíc většina mých spolužáků vypadala na první pohled docela sympaticky.
Hned první hodinu proběhlo takové to klasické vzájemné představování. Tím si za svůj život musí projít každý student a to několikrát. Vždyť už jen na střední škole, kdy jsme každý rok měli jiného učitele, patřil tenhle seznamovací rituál na začátku září k těm nejméně oblíbeným činnostem. Přiznám se, že ani já jsem nebyla jeho velkým fanouškem, nicméně jsem se to snažila brát jako takovou dobrovolně nucenou aktivitu, čím dříve to bude za námi, tím lépe, říkala jsem si obvykle v duchu, když se na mě pomalu blížila řada.
Ve skupině nás nebylo mnoho, a tak se tahle počáteční formalita odbyla nečekaně rychle. Své spolužáky jsem v té době ještě příliš neznala, tudíž jsem bedlivě naslouchala tomu, co o sobě druzí prozrazují. Byly to většinou docela zajímavé informace, a ač jsem se skutečně snažila, nebyla jsem schopná zapamatovat si všechna jména hned napoprvé.
Dívka, která seděla přede mnou, se představila jako Adéla. Její jméno se mi vrylo do paměti, protože mě oslovila tím, co všechno o sobě pověděla. Samozřejmě neopomenula takové to klasické odkud je, kolik jí je, proč si vybrala zrovna tuhle vysokou školu, a tak podobně. Když se pak o něco později rozhovořila o svých zájmech, většina lidí už neposlouchala, ale mě velmi překvapila tím, že se už dva roky věnuje studiu korejštiny.
Evidentně to nadchlo i naší přednášející, která se té informace hned chytla a snažila se s Adélou rozvést debatu na tohle téma. Vím, že už jsem se na jejich rozhovor příliš nesoustředila, protože jsem nad tím začala trochu víc přemýšlet. Hlavou mi vířily myšlenky o tom, jak se ke korejštině asi tak dá dostat, jak těžké to musí být, podmanit si takový jazyk ale zároveň kolik zajímavého s sebou studium korejštiny přináší. Hodina už se chýlila ke konci, profesorka se s námi rozloučila a ještě nám ze dveří stihla nadhodit, čemu se budeme věnovat příští hodinu.
Rozhodla jsem se, že bych se o studiu korejštiny chtěla přeci jen dovědět něco víc, a tak jsem cestou dolů po schodech dohnala Adélu a dala jsem se s ní do řeči. Byla velice přátelská a hlavně ochotná, nejspíš jí udělalo radost, když viděla, že někoho zaujalo to, o čem vyprávěla.
Ten den ještě spěchala na dvě další přednášky, ale dala mi na sebe kontakt a nabídla mi, že se odpoledne můžeme sejít třeba někde v kavárně, kde mi o korejštině ráda poví něco víc. Souhlasila jsem, a když jsme pak společně nad šálkem výborné kávy brebentily o všem možném, uvědomila jsem si, že jsem našla novou kamarádku.
Vyprávěla mi, jak se sama ke studiu korejštiny dostala, jak dlouho se tomu už věnuje a mluvila samozřejmě také o dalších věcech, které by mě v souvislosti s tím mohly zajímat. Dnes už přesně nevím, zda jsem se nechala nakazit jejím nadšením pro korejštinu anebo zda za to mohly její skvělá dovednost získat na svou stranu kohokoliv, ale byla jsem přesvědčená o tom, že studium korejštiny musím v každém případě vyzkoušet. Vůbec nic jsem o něm sice nevěděla, ale měla jsem chuť a odhodlání, což Adéla ocenila a navrhla mi, ať zajdu na kurz korejštiny s ní, udělám si tak alespoň představu o tom, do čeho jdu.
Souhlasila jsem. Hned další týden mě Adéla vzala s sebou do sídla společnosti Tutor, kde její kurzy korejštiny probíhaly. Díky ní jsem se mohla zúčastnit ukázkové hodiny korejštiny, což pro mě bylo velké plus, když jsem se později rozhodovala, zda se ke studiu korejštiny na jazykové škole Tutor zapsat. Samozřejmě jsem to chtěla za každou cenu zkusit a bylo to o to snazší, že mě v tom má kamarádka podporovala. Musím přiznat, že ze začátku to pro mě nebylo vůbec jednoduché, na jazyk, který je tak odlišný od vaší mateřštiny, ale i od cizích jazyků, které třeba už ovládáte, se zvyká opravdu těžko. Nicméně musím ocenit trpělivost našeho lektora, který na naši začátečnickou skupinu nespěchal a nezdráhal se zopakovat některé složitější jevy v korejštině třeba i vícekrát, pokud to nebylo napoprvé dostatečně srozumitelné pro všechny. Jeho přístup mi velmi vyhovoval.
Studium korejštiny mě, když jsem se prokousala těžkými začátky, opravdu chytlo za srdce, a tak jsem se rozhodla v něm dál pokračovat. Těžko říct, zda to byla náhoda nebo osud, když jsem díky rozřazovacím testům z angličtiny narazila zrovna na Adélu, která je mou skvělou přítelkyní dodnes, ale ať už to bylo cokoliv, musím tomu poděkovat, protože to dalo mému dosavadnímu životu další rozměr. Pokud tedy přemýšlíte nad tím, zda zkusit nějaký asijský jazyk, pak mohu korejštinu vřele doporučit.
 
 

 


Archiv

Kalendář
<< srpen / 2019 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 48239
Měsíc: 821
Den: 31